Noo, vidím, že samé dobré zkušenosti. ... A teď my. :-) ..
Parta > Já- Petra, Lenka, Jana - z Prahy, dále Petr a druhý Petr - z Teplic a /Jarda z Prahy - ten jel dříve domů/.
Po 11 měsících jsme vyjali zase na vodu - Já, Lenka a Petrové - stejný základ, dva kluci jiní. Vloni jsme jeli Vltavu, letos Ohři. Oni v pátek, já, jako vloni jsme dorazila až v sobotu, pač pátky večer jako muzikanti hráváme.
Den před \"náhodným\" potkáním tábořiště U Včelky jsme ztratili tyče ku stanu na vodě a na dražší penziony nebyly finance. Pomohla nám v den ztracených tyčí jedna paní v kempu, kde jsme přespali, další den nám pomohl řešit ubytování jiný pán v jiném kempu. Těch lidí bylo více, kteří měli snahu nám pomoci. Zřejmě ti vodáci mají prostě dobré duše a my si toho vážíme !!
V Boči se Lenka s Janou ptaly na ubytování a jakýsi další pán jim řekl o tábořišti cca 200 - 300 metrů. Tak jsme tam tedy dojeli - Tábořiště U Včelky. Paní LENKA - majitelka na nás už z břehu volala, zda budeme stanovat a když jsme jí vysvětlili, že nemáme pod čím, ihned ochotně nabídla na půjčení vlastní stan. Myslela, že máme alespoň jeden malý, že jsme nechali v peřejích tyčky jen k jednomu stanu, ale vysvětlili jsme, že se jednalo o stan pro 6 lidí, ke kterému nemáme ty tyče kompletně. Tak s manželem přinesli dva stany. Kolečko dříví za 50,-Kč nám ještě paní Lenky manžel přinesl, my se převlékli, pověsili prádlo, \"zaklimatizovali\" , koupili si klobásky s chlebem a hořčici a kečupem a papali a užívali si pohodičku. Pili jsme pivko a malinovku, relaxovali při plápolání táboráku a šumu řeky. Na kytaru táborníci přestali už hrát pěkné známé písně a zpívat též přestali a my tam ještě chvilku spočívali. Pak už jsme \"padli za vlast\". Druhý den jsme sundalo prádlo ze šňůry, sbalili si, kluci zase už chlemtali to svoje pivko. Áááhoj\" a jeli jsme do Klášterce, kde vodáctví pro letošek pro naší patru skončilo. Co chci říct. Tenhle tábor doporučujeme - skvělý lidi, kteří pomohli a je tam všechno co vodák potřebuje. Ahoj !
